Ženská pánev je místem naší krásy, radosti a potěšení.
Je také zdrojem naší energie. 💃 Ženské energie, životní energie, tvořivé energie…
Je to energie, díky které se cítíme živé a máme radost ze života.
Z této energie můžeme na svět přivést své děti, své projekty, své nápady.
Proto je tak moc důležité o tohle své centrum pečovat.
Pánev je samozřejmě důležitá také pro náš pohyb, pro chůzi i dech, a též slouží jako ochrana vnitřních orgánů. Tvoří funkční celek s páteří i dolními končetinami a sama se skládá z kostěnných, svalových, fasciálních i ligamentózních komponent. Vyšetření pánve považuji za jedno z nejdůležitějších vyšetření u většiny mých klientek.
Pánev, co to (u)drží!
Bohužel typickým příkladem dnešní doby je žena se zatuhlou pánví a podbřiškem. Svou pánev vlastně vůbec nevnímá. Jedině snad, když ji jednou za měsíc pekelně bolí břicho.
Je to často žena unavená, bez jiskry, bez drivu, hledající to „něco“.
Cítí se jako šedá myška, neviditelná, nedoceněná, rezignovaná. Všechno ji vyčerpává. Nemá energii na milování. Když už se něco děje, tak toho moc necítí.
Nemá energii na povídání s kámoškou a nemá energii na nic.
Má pocit, že její život je černobílý film, přestože si vlastně nemá na co stěžovat.
Přesto cítí, že je něco špatně… Neví co a neví proč.
Když teď pomineme některé těžší diagnózy (#pánevtonespasí), můžeme říci, že se tato žena odpojila od sebe, od své pánve, od svých pocitů a od svých zdrojů. Jede na autopilota.
Ve své pánvi drží veškeré potlačené emoce, pěkně pod pokličkou.
…Všechna NE, která nedokázala říct nahlas.
…Všechny ty momenty, kdy se „kousla“ a šla proti sobě.
…Všechny pochybnosti a strachy.
…Všechno to, co nemohla vyjádřit.
Všechno se to tam pere a vzteká. Bolí to a hlásí se o pozornost. Víc a víc.
A protože to není něco, čím bychom se rády zabývaly, jednoduše to odstřihneme. Abychom to necítily.
Tak tedy necítíme. Pro jistotu vůbec nic. A zjišťujeme, že nám to asi chybí.
Už víme, kde je problém… A co s tím dál?
Jak si lépe uvědomit svou vlastní pánev?
Může se stát a stává se, že jakmile začneme pánvi zase věnovat pozornost, začnou na povrch vylézat i ty nehezké věci. Odměna potom ale stojí za to!
U sebe samé i v terapii žen vítám emoce v jakékoliv podobě. Dávám jim prostor pro odžití a s vděkem je propouštím. Nepotřebuji je analyzovat. Nepotřebuji je hodnotit. Netřeba se za ně stydět a omlouvat. Naopak.
Je na místě si za ně poděkovat.
Pokud nesou nějakou důležitou informaci, a pokud jsme na to my samy připravené, AHA moment nás nemine.
Vyber si jednu techniku níže a tu zkus! Přizpůsob si ji tak, aby tě bavilo se k ní vracet!
- Dech – alfa a omega.
Pánevní dno je nepostradatelným parťákem bránice (náš hlavní nádechový sval). Bránice odděluje hrudní dutinu od břišní dutiny. Když bránice klesá (a my se nadechujeme), klesá i naše pánevní dno.
Tip: Najdi si příjemné místo, kde se cítíš dobře, kde je ti teplo. Pusť si hudbu, na kterou máš zrovna chuť. Polož si jednu ruku na podbřišek, druhou na hrudní kost. A vnímej, kam dýcháš. Jen pozoruj. Která ruka se hýbe více? Zkus jemně posílat nádech více pod spodní ruku. Zaměřit se na oblast pod spodní dlaní. Zkus tuto oblast uvolnit. Jak se při tom cítíš?
Možná se nic neděje. Nic necítíš. Nevadí. Zítra to zkus znovu. Vše je o cviku.
Když už nic jinýho, pár minut jsi vědomě dýchala.
Možná toho cítíš až moc. I to je v pořádku. Chce se ti plakat? Poplakej si. Chce se ti někoho pořádně zbít? Vezmi si polštář a udělej to. Jsou to emoce (zpravidla potlačené), které se v naší pánvi ukládají „pod pokličku“. Když přestaneme vnímat ty „negativní“ emoce, často ztrácíme přístup i k těm hezkým – a ty nám pak chybí… Prodechni to a vytřes to ze sebe.
Tip 2: Tohle se dá s trochou cviku dělat i v tramvaji. 🙂 - Tanec
Spontánní tanec je něco, co tvou pánev zaručeně potěší! A je vážně uplně jedno, jestli tancovat umíš nebo ne. Pánvi stačí málo. Potřebuje se prokrvit, zahýbat se. Funkcí pánve jsou i drobné posuvné pohyby, proto i malý pohyb je super.
Tip: Zapni si písničku (3 minuty není zas tak dlouhá doba, můžeš!), zavři oči, polož si ruce na spodní břiško nebo na boky. A nechej se vést. Nehodnoť se. Můžeš se vyřádit, vyskákat, vytřást i smyslně zavlnit nebo se jen pohupovat do hudby. Pohladit se při tom a poděkovat svému tělu.
Dovol si to!
Tip 2: Pokud ti tohle celý přijde ale fakt moc trapný, udělej z toho legraci. Přežeň to! Nejhorší kankán na světě, kuřecí taneček. Jo a zkoušela jsi někdy tancovat vleže?! Nebo ve sprše? Příjemnou zábavu. - Ženská bylinná napářka
To je naprosto geniální věc – pro zdraví, pro pohodu, pro nastávající maminky. Nejsem žádný odborník na tohle téma, ale sama napářku (dost intuitivně) praktikuju a vřele doporučuju dál.
Pokud je tohle „tvé téma“, mrkni na steamy.cz, kde najdeš kvalitní informace. - Dotyk
Pohlazení, masáž nebo jen prostý dotyk umí divy. A podceňuje se. Hodně.
Dotyk nám umožňuje dostat se do hlubšího kontaktu s ostatními lidmi, i s vlastním tělem – s bříškem, s jizvou, s vagínou, s pánví.
A nemusíme hned přemýšlet nad vaginálním mapováním.
Dotýkat se sama sebe je v pořádku. Dotýkat se jen tak (bez sexuální kontextu) je také v pořádku – přitom mnoho z nás to vůbec nezná! Uklidňuje to a dává pocit bezpečí.
Kdy jsi se naposledy pohladila ve vlasech a skutečně je vnímala?
Kdy jsi pohladila své boky nebo zadeček? (Ty, ne tvůj partner…)
Tip: Pojď prozkoumat své tělo. Pohlaď své boky, vnímej a pozoruj svou ruku. Jaká je tvá pokožka?
Co potřebuje? Dopřej si masáž či pohlazení.
Klidně sama sobě!
Tip 2: Tohle cvičení můžeš propojit s péčí. Dost často o sebe pečujeme stylem „rychle namazat, ať můžu jít rychle spát“. Lepší než nic, jasně. Zkus i při sebepéči zvědomit to, co děláš. Když se krémuješ, není to jen o krému, je to o pozornosti, kterou sama sobě věnuješ.
- Spánek
Někdy jsme na dně. Cítíme, že už nemůžeme. Jsme bytostně unavené…
A tak o půlnoci hledáme supr-čupr seberozvojové techniky, jak zatočit s únavou. Sjíždíme Instagram v půl jedný a čteme, jak je důležitý zdravý životní styl a bez nutričně vyvážený snídaně nemůžeme žít. Vstaneme si o půlhodinky dřív, abychom si stihly zacvičit – protože o tom ta fyzioterapeutka taky psala! Pak pod ledovou vodu, protože to dělá kámoška a chválí si to.
…A pak vůbec nechápeme, proč jsme unavené a bez energie.
Taky ti to zní tak absurdně? …protože je.
Sebelepší cvičení, jídlo či technika nám nepomůže, když budeme dlouhodobě svůj spánek stavět na druhou kolej. Jsou v životě momenty, kdy to jinak nejde. To je jasný. Ale nemůžeme od svého těla čekat, že nám v něm bude dobře, bude živé a vitální, když jediné, po čem skutečně touží, je spánek.
Pokud máš pocit, že tohle je přesně tvůj případ, zaměř se na spánkový režim. Všechen ostatní seberozvoj, cvičení, bio snídaně a mytí oken prostě počká.
Najdi cestu, jak to udělat. Uvidíš, že pak všechno půjde snáz.
Držím palce v sebe-objevování. Vyzkoušej to, co tě láká. Netlač na sebe a nedělej ze cvičení jen další povinnost na To-Do listu. Je to o drobných krůčcích, které víš, že zvládneš dělat – s radostí a dlouhodobě.
Může to trvat, ale stojí to za to.
Pokud z toho všeho máš obavu nebo ti přijde, že to sama nezvládneš, najdi někoho, kdo tě tím provede.
Všechny informace uvedené výše jsou zkušeností mou nebo žen, se kterými spolupracuji. Není to patent na pravdu. Pokud s něčím výše nesouhlasíte, je to v pořádku. Možná máte jinou zkušenost nebo se na svět díváme prostě jen odlišně.
I to je v pořádku.
